GigaLighting GigaLighting GigaLighting GigaLighting GigaLighting GigaLighting

Oslnění - UGR

ÚvodTechzoneOslnění - UGR

 

Oslnění je nepříznivý stav zraku, který narušuje zrakovou pohodu, ztěžuje, resp. znemožňuje vidění a může vést i k poruchám zraku.

Mírný stupeň oslnění si většinou ani neuvědomujeme, bývá však často příčinou zbytečné únavy zraku.

Při vyšším stupni se stává vidění namáhavým, vzniká pocit nejistoty, únava zraku přechází na nervovou soustavu, roste nebezpečí úrazu, zhoršuje se množství i jakost vykonané práce, proto je důležitá i doba působení oslnění.

Oslnění mohou způsobit přímo světelné zdroje, nebo jejich odrazy od povrchů s vysokým činitelem odrazu.

Oslnění je tedy stav zraku, k němuž dochází, je-li sítnice oka vystavena rozdílným nebo až vysokým jasům, než na který je adaptována. Může se jednat o přímé oslnění ze zdroje svítidla nebo jeho odrazů od lesklých ploch, ale také třeba rušivé blikání na pozadí.

Oslnění zásadně ovlivňuje zrakový úkon člověka. Většina opatření zaměřená na omezení oslnění, jako je clonění svítidel, speciální optické systémy, nepřímé osvětlení, antireflexní úpravy povrchů, zvýšení adaptačního jasu přisvětlením důležitých ploch v zorném poli, polarizace světla a další, má přímý vliv na snížení účinnosti osvětlovacích soustav a zvýšení její energetické náročnosti.

V praxi se v rámci evropských norem používá pro hodnocení přímého, rušivého oslnění od umělého osvětlení index oslnění UGR a je stanoveno řadou: 10, 13, 16, 19, 22, 25 a 28.

Tato řada určuje jaké rozdíly oslnění je pozorovatel schopen rozlišit. Třeba je patrný rozdíl mezi hodnotu UGR 13 a 16, menší změna již podle norem není patrná.

Dále pak norma definuje která hodnota UGR je do různých prostor přípustná, viz uvedené příklady z normy:

Druh prostoru

UGR

technické kreslení

16

počítačové učebny

19

recepce

22

archivy

25

komunikační prostory a chodby

28

 

 

Rozlišují se dva základní stupně oslnění:

  • psychologické (pozorovatelné a rušivé)
  • fyziologické (omezující a oslepující)

Fyziologické oslnění, přímo ovlivňuje zrakové funkce, ve vnitřních pracovních prostorech se nesmí vyskytovat. V rámci vnitřních pracovních prostorů se hodnotí míra rušivého oslnění právě zmíněnou řadou UGR.

Oslnění ve vnitřních prostorech může být způsobeno různými zdroji světla přímo nebo nepřímo odrazem od lesklých ploch a předmětů, jako jsou PC monitory, nábytek, zrcadla apod., viz obr.

 

  • červeně je znázorněno přímé oslnění, v tomto případě ze svítidla
  • černá pak znázorňuje možné oslnění odrazem, v tomto případě od lesklé plochy monitoru

 

S oslněním veškerého druhu se v dnešní době setkáváme dennodenně, a přesto tento aspekt bývá opomíjen. Platí to dvojnásob u dnes již běžně dostupných, levných LED svítidel, které dosahují vysokých jasů. Oslnění nastává například poddimenzování rozptylných vlastností různých krytů (difuzorů) nebo nedodržení úhlu clonění. To je úhel, který cloní přímému vidění do zdroje světla. Tento úhel bývá vykoupen miniaturizací celého svítidla.

Ušetřené investice, například na rekonstrukci starých svítidel za nekvalitní LED, třeba v nízkých výrobních prostorách, pak mají kontraproduktivní následek, právě vlivem vzniku oslnění a následné vytvoření špatných podmínek pro zrakové úkony.

Pro svítidla do vnitřních prostor, u kterých je světelný zdroj přímo viditelný, norma upravuje takzvaný úhel clonění.  Tento aspekt je přímo spjatý se samotným konstrukčním řešením svítidel, proto se spíše týká výrobců. Tento úhel se mění v závislosti na jasu zdroje, viz tabulka.

 

Jas světelného zdroje (kcd . m-2)

Min. úhel clonění α (°)

20 až 49

15

50 až 499

20

500 a víc

30

Tento požadavek se nevztahuje na svítidla nepřímá, s rozptylnými kryty (difuzory), a přímá instalovaná pod úrovní očí.

 

LIGHT WE TRUST